Jak jsme jely s Anďou poprvý spolu na kole

05.07.2018

Vyndam pracně kolo se sedačkou, nandam dítěti a sobě helmu. Dam dítě do sedačky.

Problém č.1 - jak se sakra zapínaj tady ty divný pásky přes nohy???

Ok. Ňák bysme to měli. Ty kráso... To kolo je těžký, snad ho vůbec vyvezu na ulici. Tak Anďo, tady tě opřu o plot a jdu zamknout. A neskákej na tý sedačce nebo spadneš!

Problém č.2 - Ty jo!!! Já nevylezu na sedačku! Je to nastavený na tátu... Sakra, když tady zvednu tu páčku... tak nic, protože se musí zvednout nejdřív Andi sedačka, ale ta zvednout nejde, je ňáká utáhlá... No nic, Anďo čekej, jdu odemknout a musíme se vrátit domů...

 Tak teď si jdi běhat a já jdu najít tátovo bikerskej kufřík a zkusíme s tim něco udělat. Volat mu ale rozhodně nebudu, jsem přece emancipovaná žena, co k životu chlapa nepotřebuje... Jéé hele imbus! (říká se tomu tak?) Tím by to mohlo jít. Anďo a nehraj si s těma věcma z toho kufříku, jestli něco zničíš, budu po smrti, víš, že vše co se týká kola je u nás posvátný... Sakra, je to hrozně utažený.... Ne nebudu mu volat... Ufff je to.

Ještě se radši projedu tady po dvoře... Jo dobrý... Anďo dáš mi prosím tu věc, co si ukradla z toho kufříku? Už můžeme jet... Ne? No tak já si to holt vezmu sama... Řev... Prosim tě, posaď se... Sakra, jak se zase zapínají ty řemínky na těch nohou?

Tak teď tě tady zase vyvedu ze vrat a opřu o ten plot.. Prosim tě, neskákej zase, zas tak stabilní to není... Dobrý, můžem jet...

Uááá my jedeeem!! Hele Anďo, ty sis vyndala asi ven nohu ne? Nekopej mi!! Sakra a tady zrovna jde ten pán, co ho tak často potkáváme se psama. No teď zastavovat nemůžem, musíme zastavit až dál, ať nás nevidí. Přeci jenom nevim, jak moc dobře se mi povede zastavit.

Dobrý, noha utažená. Ježiš, nastupovat na to kolo je fakt hrozný. Ještě že máš Anďo helmu, že ti nemůžu ukopnout hlavu. Hele, uděláme si jen takový okruh, tady si vyšplápnem ten lehkej kopec... 

Uff to byl nápad v tom vedru, asi chcípnu...

No a teď tady odbočíme po tý polní cestě a domů to vezmem přes les... Ty kráso, ta cesta je totálně zničená a hrozně do kopce... Ok, tak já tě potlačim... 

Ježiši marjá, ty si těžká!!! A to horko!!! A moje záda!!! Čí to byl sakra nápad???  Doufam, že ti Anďo nevadí, že zastavujem každý dva metry, ale já fakt nemůžu!

Konečně les! Tady to vytlačim jen kousek a už si to pofrčíme z kopce dolů! Bože, jak mně na tom kole bolí záda. 

Konečně doma! Anďo doufam, že ti nevadí, že na tom kole budeš jezdit jenom s tatínkem! Maminka je sice emancipovaná, ale takový vyjížďky mu s radostí přenechá...