O dětských oslavách

11.09.2017

Na dětských oslavách mi nejvíc baví to, jak musim vždycky půl dne uklízet jak šílená kvůli tomu, aby po pár hodinach (někdy i minutach), co přijdou hosti, tady byl bordel ještě tak 20x větší...

I když letos to ještě šlo... Až na ty konfety (můj nápad). Vystřelila jsem je po tom, co Mareček sfouknul svíčky na dortu. (Na úžasným obrovským dortu ve tvaru ryby - díky Maruško!!!) Kvůli konfetam se všechno muselo přesunout do pokojíčku, nechtěla jsem je střílet v obýváku, aby tu nebyl bordel. Takže můj muž střílel šampaňský v pokojíčku, dort se tam musel přenést, zapíchli jsme Marečkovi do něj prskavku ve tvaru č.5, pak sfoukl ty svíčky a já vystřelila. 

Tradááá děti měli ohromnou radost! Začli v nich řádit, nabrali si je do hrsti a běželi je vyhodit do obýváku....

Rezignovala jsem... Hlavně, že jsou šťastný. O tom přece dětský oslavy jsou. 

Byl tu blázinec. Stříleli šipkama z papíru, nafukovali balonky, aby je pak mohli praskat, chtěli pomalovat obličeje (nevim proč nejvíc frčely smrťácký motivy) a taky se dost často zavírali v pokojíčku. Venku se honili okolo oken (který tam měl můj muž opatrně položený, protože je natíral), běhali po hromadě písku (který tam je připravený na omítky) a ječeli na celou ves.

Těsně před koncem jsem rezignovala znovu. Když Marča chtěl pomalovat obličej i mně. Dokonce pak rezignoval i můj muž... Jsme príma rodina... Taková smrťácká...

No a největší radost samozřejmě byla z obřího rybího dortu a z nový rybičky do akvárka :))