O rybaření

06.07.2017

Můj téměř 5ti letý syn má už možná 3 roky zvláštního koníčka. Miluje rybaření... Jo, na tom by nic zvláštního nebylo, kdyby se aspoň vědělo po kom to má. Ze všech jeho předků byl snad jen můj praděda pytlákem. Nechápeme, že ho to pořád tak baví, kort když to nikdo z nás neumí.

Ke 3. narozeninám dostal akvárko s rybičkama (chvíli trvalo než pochopil, že ty se lovit nemůžou), máme doma sbírku prutů, sítěk, návnad atd... Nejlepší dárky pro něj jsou např. rybí karty, rybí polštáře, rybí knížky, rybářská židlička, rybářský tričko,... A jeho modla je Jakub Vágner... Místo pohádek před spaním čteme Vágnerovo knížky, hrajeme pexeso s Vágnerem, přes den sledujeme na Youtubu S Jakubem na rybách a svojí ségře už v bříšku určil, že z ní bude malá Vágnerka. Když jsme mu řekli, že je v Praze rybářský veletrh, kde Jakub Vágner přednášel, vypadlo z něj : "Cože? On opravdu žije?" A už se tam s nim moje mamina musela trmácet autobusem s knížkou k podpisu v kabelce.

Miluje chodit na výlovy rybníků, na dovolených tráví veškerý čas ve vodě se síťkou, doma zas naproti v potoku. Když náhodou něco malýho chytí, dá tomu jako Vágner pusu a pouští to dál.

Nedávno měl šťastný den, volala mi kamarádka, že ho se svým přítelem rybářem vyzvednou a půjdou s ním u nás k řece chytat. Když můj muž viděl kolik malých rybiček chytili, propadl dojmu, že to nemůže být tak těžký a rozhodl se, že stoupne v Marečkovo očích... 

Profesionálně napíchl červy na háček, postavil se, napřáhl a hodil... A hned na první pokus chytil tu největší rybu. Háček se mu totiž zahákl za tričko, červy se mrskali a já brečela smíchy. Další pokusy vypadaly tak, že i přes snahu odhodit háček daleko, to spadlo těsně před něj a nakonec se mu povedlo hodit do vody háček i s navijákem... 

Záměr stoupnout v Marečkovo očích se moc nepovedl, pač když mu teď řeknu, že můžou jít spolu na ryby, tak řekne, že ten chytí zas akorát tak sám sebe, ale snaha se cení a já si zas aspoň smíchem prodloužila život o pár let :)