Pohádková stezka Špičák - Brčálník

09.08.2017

Po 26km v nohou během dvou dnů:

"Chceš jít na Černé jezero nebo na Pohádkovou stezku?"

"Nee, mami, já už nechci jít nikam..."

"Smůla, tak jdem na jezero?"

"Nee, tak radši tu Pohádkovou stezku."

Rozhodně u nás panuje demokracie a rozhodně děti nikdy do výletů nenutim! :)

Den před jsem na internetu hledala nějaký info o tom, jestli se stezka dá jít i s kočárkem. Nic jsem nenašla, tak jsme šli náš první výlet radši jen s nosítkem. Měla jsem trochu obavy, jelikož Anďa ne vždycky miluje být na mně nalepená. Nakonec jsem za nosítko byla celkem ráda... Zdatnější maminky se zdatnějšíma kočárkama to jistě zvládnou, ale pak jsem potkala prarodiče s vnučkou v kočárku a ty byli nešťastný, jak se dostanou s kočárkem zpátky, jelikož je cestou jeden kopec po louce, který na kočárek úplně ideální není.

3km dlouhá cesta začíná na Špičáku u parkoviště na Sedle. U brány do pohádky začíná příběh o tom, jak Honzík s Aničkou ztratili svého skřítka Postelníčka, následuje dalších 11 tabulí se skřítky, které po cestě potkáváte a pokračujete ve čtení příběhu. 

Na Brčálníku dojdete do Pohádkové zahrady, kde si zaplatíte vstup a čtete dalších 18 cedulek se skřítky než Postelníčka najdete. Zhruba od půlky už se mi ze čtení začal lepit jazyk na patro a mam dojem, že Mareček mi stejnak moc neposlouchal... Toho zaujal akorát skřítek sedící na štice a pak rybníček, kde jsme půl hodiny sledovali, jestli tam náhodou nejsou ryby.

Ve vedlejší restauraci jsme si dali mastný (mastný jako drahý i mastný jako od oleje) smažák s hranolkama a chvátali ještě za kozama a ovcema, který Marču zaujali asi z celý stezky nejvíc. Další zastávka byla na Brčálnickým velkým dětskym hřišti, odkud jsem Marču nemohla dostat. 

Cesta zpátky je do kopce, ale díky odpočítávání skřítku na tabulích, docela utíká. Procházku jsme zvládli opět i se dvěma psama. Jen u Pohádkové zahrady jsme je museli přivázat na chvíli k plotu. Marča zvládnul dalších 6km a může si na svůj učet připsat osobní rekord - během 3 dnů 32km :)