Techmania

23.03.2018

Mareček měl minulý týden jarní prázdniny. Jelikož fakt nesnášim, když se někdo nudí a můj muž byl ve Švýcarsku na lyžích, vymýšlela jsem dětem na každý den nějaký program.

Na neděli jsme si naplánovali výlet i s babičkou do Techmánie do Plzně. Chystali jsme se tam už delší dobu, ale zatím to nikdy nevyšlo. Klasicky jsme vyjeli dýl, než jsem plánovala a jako bonus jsme se asi 15 km vraceli pro nosítko na Anďu, který jsem zapomněla doma...

Hned po příchodu jsme byli všichni ohromeni...  U prvních expozic jsme zkoušeli všechno, co šlo. Vytvářeli jsme vlny, potápěli ponorku, experimentovali se stínama.... Je pravda, že u různých fyzikálních, chemický,... expozic jsem si trochu připadala jako blb a modlila se, ať se mi Mareček na nic neptá.

Od 15.45 jsme se přesunuli do planetária na živé komentování noční oblohy... Bylo to krásný... Asi tak 2 minuty. Pak začala Anďa řvát. Všichni byli nadšený... Nezbývalo nic jinýho než Anďu začít kojit. To zabralo. Usnula Anďa a pak já. Ale prý to bylo fakt krásný, říkali. No nám bylo taky krásně...

Jelikož jsme před tim stihli sotva půlku expozic a Marečka moc vesmír zatím nezajímá, běželi jsme pak zase zpátky do Techmánie. Expozice byly čím dál zajímavější. Mně třeba dost zaujal dvanáctiboj, takže jsem se zaregistrovala a chtěla jsem s Anďou v nosítku soutěžit. Při kroketu jsem měla 0 bodů, orientační běh nefungoval, tancování nefungovalo, lezení po stěně jsem nechápala, střílení bylo pěkně blbý, muselo se při tom počítat, takže mi musela radit babička učitelka. Lyžování bylo podle mě rozbitý, jinak si nedovedu představit, proč jsem neprojela ani jednu branku a skončila jsem zamotaná v síti. Jediný, co bylo super, byla jízda na kole. Ta hodně bavila i Anďu, což hodně potěšilo mýho muže, pač to aby se Andě líbilo na kole je na stupnici důležitosti hned po tom, aby byla zdravá. Zbytek jsem radši vzdala.

Super taky bylo uvádění počasí na ČT:D, kde jste si stoupli před plátno, uváděli počasí a video jste si pak zaslali na email. Po počasí jsme už celkem nutně potřebovali jet, protože jsme ještě slíbili návštěvu prababičky. Jenže jsme objevili vodní svět...

A pak ještě naprosto úžasný místo, který nevim už jak se jmenovalo, ale chodilo se tam bez bot, byly tam skluzavky, hrad, modrý pěnový kostky jako voda a bacha... pod tim modrá plachta s nakreslenýma rybama... Tady to bylo konečně taky místo i pro Anďu, takže já si po 5ti hodinách nošení dítěte v nosítku trochu odpočla.

No na prababi už nám moc času nezbylo i přes to, že jsme poslední expozice odbyli. Každopádně jsme museli Marčovi přísahat, že tam pojedeme brzo znovu. Ale tentokrát už tam jedu na celý den. Je tam tolik úžasných věcí, že není absolutně možný to za odpoledne stihnout. A příště bereme i muže... By mi zajímalo jestli by tu černou sjezdovku na lyžích sjel a nezamotal se do sítě jak já :)